|
|
,,A přece mě ten krutý osud stihl?" Ovdovělé pražské měšťanky ve druhé polovině 19. století v odrazu ego-dokumentů
MAREŠOVÁ, Dana
Disertační práce představuje na základě zvolených ego-dokumentů a dalších pramenů osudy ovdovělých měšťanek žijících v Praze během druhé poloviny 19. století. Předkládaná práce se zprvu zaměřuje na život žen před tím, než se staly vdovami, následně zachycuje celý proces ovdovění měšťanek od umírání manžela přes pohřeb a první chvíle po jeho skonu. Práce pamatuje i na právní stránku ovdovění a ekonomická hlediska s tím spojená jakými jsou např. materiální zabezpečení, uplatnění vdov, žádosti o podporu, spolky podporující vdovy a možnosti ubytování. Další z kapitol se věnují každodennosti ovdovělých žen, sítím vztahů, reflexi a sebereflexi vdovství, prožívání smutku a hledání útěchy u Boha. Jádro práce je zakončeno vzpomínáním na zemřelého manžela, posledními dny, smrtí a ,,posmrtným životem" vdov. Pro doplnění disertaci obohacují tabulky, přílohy se znázorněním příbuzenských vztahů vdov, obrazová část, ediční zpracování vybraných pramenů osobní povahy a rejstřík osob.
|
|
|
Kriminalita a fungování policejních sil v Londýně ve druhé polovině 19. století
Kugler, Michal ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Autor se v bakalářské práci zaměřil na analýzu zločineckého podsvětí a fungování policejních sil v Londýně za vlády královny Viktorie. Na základě dobových pramenů analyzoval situaci v metropoli, činnost a metody příslušníků kriminálních elementů a členů Metropolitní policie. Zároveň představil několik příkladů zločinného jednání a fungování policejní služby ve viktoriánském Londýně. Bakalářská práce je rozdělena na čtyři části. V první se autor ve stručnosti soustředil na politickou, hospodářskou a sociální situaci od nástupu královny Viktorie na trůn v roce 1837. Druhá část zaměřena na město Londýn, urbanizaci města a život jeho obyvatel. Třetí část je věnována analýze zločinců a jejich důvodů pro páchání trestné činnosti. V poslední části se autor zaměřil na vznik a rozšíření Metropolitní policie. Vycházel především ze studia vydaných pramenů a anglické odborné literatury.
|
|
|
Guy de Maupassant dramaturge
ČECHOVÁ, Monika
Předmětem této práce je představení Guy de Maupassanta, francouzského autora druhé poloviny 19. století, jako dramatika. Hlavním cílem je přiblížit tendence k dramatické tvorbě jinak prozaického autora a sedm jeho dokončených her, které jsou často opomíjeny v kontextu jeho známější tvorby. Tato práce se zabývá celkovým představením povahy a postavení her v díle autora. Prostřednictvím uvedení do dobové historicko-společenské atmosféry, literárních a divadelních tendencí v druhé polovině 19. století a analýzami samotných her, se práce snaží tuto autorovu tendenci vysvětlit a předložit návrh, jak ji vnímat. Nedílnou součást tvoří vybrané úryvky textů her. Poslední část práce přináší pohled na společné rysy her a zamýšlí se nad záměrem a podměty jejich vzniku, autorovým přístupem a uchopením žánru a příčinou jejich obecné neznámosti.
|
|
|
"Smrti, smrti, tys stále tak po životech hladová." Mortalita a pohřební rituál na Chebsku ve druhé polovině 19. století
KOLOUCHOVÁ, Jana
Předkládaná práce se na příkladu oblasti Chebska zabývá fenoménem smrti ve druhé polovině 19. století. Pramennou základnu vytvořily církevní matriky zemřelých, ale bylo pracováno i s normativními nařízeními a hmotnými doklady. Jako základní metodologické východisko byla zvolena historická demografie, ale byly využity i přístupy historické antropologie a dějin umění. Největší důraz byl kladen na získání výsledků statistického výzkumu. Ukazatel problematiky úmrtnosti byl zkoumán z hlediska několika faktorů. Nejenže byly získány údaje o průměrné délce života, kojenecké a dětské úmrtnosti, sezónním pohybu, ale také byla provedena analýza příčin úmrtí. Pozornost byla soustředěna i na infekční onemocnění. Otázka šíření epidemií byla dána do širších souvislostí v následující kapitole, jež se zaobírá vlivem prevence na postupné prodlužování délky života. Pozornost byla věnována i analýze dochovaných náhrobků z druhé poloviny 19. století na základě terénní práce. Artefakty byly posuzovány z hlediska uměleckého ztvárnění. Zaznamenány byly i náhrobní nápisy, které napomohly k identifikaci konkrétních osob. Zakončení bylo učiněno v duchu zamyšlení se nad vandalstvím moderní doby a nad důležitostí zachování dokladů pohřební kultury. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, jaké byly ve sledované době úmrtnostní poměry, ale také jak se měnil pohřební ritus v důsledku emancipace měšťanské společnosti. Bylo poukázáno na souvislosti s raně novověkou tradicí velkých šlechtických smutečních obřadů. Komplexnost byla umocněna rozborem hesla ?Smrt? prezentovaného na stránkách dobových výkladových slovníků a exkurzem do lidových zvyklostí spojených s ukončením životní pouti vesnického obyvatelstva. Pro získání ucelenějšího pohledu nebylo možné pracovat pouze s výsledky statistiky, ale bylo žádoucí pokusit se o interdisciplinární přístup.
|
host ::
RSS.